Občanským jménem Václav Krejčí, známější jako Upír. Navzdory poněkud morbidní přezdívce je celý život hlavně bavičem.

„Nejspíš jsem bavil lidi kolem sebe už v kočárku,“ předpokládá s ohledem na svůj pozdější vývoj. Z třídního klauna se stal studentem oboru pantomima a výrazové divadlo na Ježkově konzervatoři, po absolutoriu zdomácněl nejprve na českých i zahraničních jevištích, později na televizních obrazovkách.

Na vlastních internetových stránkách se označujete za komika, herce, zpěváka, spíkra, spisovatele, scenáristu, textaře a dramaturga. Nejste na označení bavič alergický?

Ale já jsem vždycky byl hlavně bavič. Dokonce jsem tohle pojmenování pro sebe začal používat jako první v tehdejším Československu už někdy v 80. letech. Hrozně jsem tím štval pana Horníčka, který ten termín neuznával.

Přistupoval jste jako bavič i k psaní svých jedenácti knížek?

Až na jednu výjimku ano. Vážně pojatá je jen kniha o mém rodném Rakovníku.

I když jste se hlavně díky TV Nova objevoval v zábavných pořadech pro nejširší obecenstvo, hrajete celý život hlavně pro děti. Nezískal jste k nim za tu dobu podobný vztah jako legendární strýček Jedlička, o němž se traduje, že děti upřímně nenáviděl?

Naopak.

Pro digitální Public TV jste začal připravovat nový dětský pořad Up.paráda, který se začne vysílat 31. srpna. Neměla by být kvalitní zábava pro děti spíš doménou veřejnoprávní televize?

S projektem nového pořadu pro děti jsem Českou televizi oslovil. Nechtěli ho, protože jsem pro ně byl „tváří Novy“. Přitom se mne předtím ČT zbavila s argumentem, že Studio kamarád a další pořady, které jsme dělali, jsou příliš sledované, a tudíž komerční.

Oslovil jsem tedy soukromou televizi a dohodli jsme se. Pořad budu ale připravovat ve vlastní produkci, musím tedy sám sehnat peníze na jeho výrobu. První díly jsem financoval z vlastních peněz, na dalších už se budou podílet partneři.

Sám si dělám i dramaturga, sám si píšu scénáře a sám režíruji.

O čem pořad bude?

Pro děti odehrajeme nejméně stovku představení ročně, vím, jak a na co reagují, jaká mají přání.

Vím, jak je těžké hodinu udržet pozornost celých rodin, kde je nejmladší divák tříletý. Některé fóry musejí být pro ty nejmenší, jiné pro dvanáctileté a pár jich musí směřovat i k rodičům.

Z těchhle zkušeností jsem vycházel. Pořad bude ale hlavně interaktivní, to znamená, že děti v něm budou samy aktivně vystupovat, dostanou příležitost ukázat, co umějí. Na vlastních dcerách vidím, že děti jsou talentované, často jim ale chybí motivace. Ta starší se třeba učí hrát na klavír, nebavilo ji to ale do té doby, než jsem ji pozval do Up.parády.

Jak často se bude Up.paráda vysílat?

Každý díl bude dlouhý 55 minut, já tam budu mít nejméně dvacet, ale třeba i čtyřicet minut – záleží to na mně. Vysílat se bude dva týdny, během kterých se sedmnáctkrát zopakuje v různých časech. Je určený dětem od tří do dvanácti let a díky vysílacímu schématu se na něj budou moci podívat jak dopoledne předškoláci, tak po návratu ze školy i ti starší.